Historie obce

HNOJNÍK

Hnojník je největší obcí Sdružení obcí povodí Stonávky. Rozprostírá se kolem řeky Stonávky na silnici vedoucí z Frýdku-Místku do Třince. Celková plocha jeho území měří 642 ha a žije zde 1500 obyvatel.

Ves Hnojník se poprvé připomíná v roce 1305 v soupisu desátků vratislavského biskupství, avšak pravděpodobně vznikla jako slovanská ves již koncem 12. století. Od r. 1445se uvádí jako samostatné plně svobodné panství s vrchnostenským sídlem ve vlastnictví šlechtické rodiny Staška z Hnojníka. Ve vlastnictví těšínského knížete byl Hnojník od r. 1483, avšak od počátku 16. století se v jeho držení vystřídaly různé šlechtické rody (Pelhřimové z Třankovic, Tlukové z Tošanovic, Marklovští ze Žebráče a další).

Roku 1736 se stal majitelem hnojnického statku stal šlechtický rod Beessů z Chrostiny, kteří nechali postavit zámek jako jednopatrovou budovu v barokním slohu. V první polovině 19. století přebudovali zámek ve stylu empíru a koncem 19. století pak dostavěli i druhé patro.

V 18. století patřily ke statku Hnojník i osady Rakovec, součást Smyovic = Smilovic, Nebory, Dolní Líštná a Lyžbice (dnes Třinec). Počátkem 19. století přibyly i Horní Tošanovice, Ráj, Darkov, Louky n./Ol. a Konská.

V roce 1888 byla společností Severní dráhy císaře Ferdinanda dostavěna železniční trať. Rod Beessů z Chrostiny, jehož členové zastávali různé posty v úřadech těšínského knížectví, se v Hnojníku udržel i po rozpadu Rakousko-Uherska, tj. po roce 1918. Beessové však bydleli většinou ve Vídni a Hnojník byl místem jejich letního pobytu. V listopadu 1945 byl však majetek Beessům konfiskován ONV v Českém Těšíně.

I když zmínky o obci Hnojník sahají do 13. stol., kdy vznikla v Hnojníku farnost a byl vystavěn dřevěný kostel, není možno s určitostí říct. Do roku 1804 se dochovaly z dřevěného kostela dva zvony ulité roku 1636. Pokud byly ulity do nového kostela, pak by to znamenalo, že dřevěný kostel byl vystavěn v této době. Starý dřevěný kostel musel být značně zchátralý, neboť byl rozebrán a na stejném místě byl položen 10.5.1808 základní kámen pro nový farní, zděný kostel.

Bohoslužby se během stavby konaly v kterémsi blíže neoznačeném domku. Stavba byla zahájena v těžkých dobách napoleonských válek, proto pokračovala i pro nedostatek finančních prostředků značně zdlouhavě a v roce 1809 byla dokonce zastavena. Kostel byl dostavěn až v roce 1812 a 18. listopadu byl i slavnostně posvěcen. Kostel je empírového slohu a zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie (pouť se zde slaví 15. srpna). Kostel je postaven opačným směrem – hlavní oltář je k západu, k východu jsou hlavní dveře, kůr a věž. Na pravé straně je kaple – oltář Božího hrobu, pod kaplí je zazděná hrobka. Nad oltářem je obraz Nanebevzetí Panny Marie, který namaloval neznámý malíř kolem roku 1750. Na bočních stranách lodi je na stěnách série obrazů Křížové cesty z 19. století. Ve věži kostela je nyní jeden železný zvon ulitý po 2. světové válce. V roce 2024 přibude druhý zvon. Kostel je široký 9,1 metrů a dlouhý 19,4 metrů.

Každému, kdo projíždí křižovatkou naší obce, padne jistě do oka zámecká budova s přilehlým parkem. Zámek je dominantou obce, kulturní památkou stavitelského umění a ukázkou bydlení dřívější šlechty. Stavitelé původní budovy nejsou známi, tu dodnes dochovanou nechal postavit v 18. století Karel Václav Beess z Chrostiny v barokním slohu jako jednoposchoďovou. V první polovině 19. století byl zámek přebudován v empírovém stylu dle návrhu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Zámek byl tedy sídlem majitelů velkostatku – rodiny Beessů. Mnozí členové rodu dosáhli kariéry ve stavovských a dvorských úřadech těšínského knížectví v 18. a 19. století, a zůstali zde až do roku 1945. Na zdejším katolickém hřbitově si nechali Beessové postavit i rodovou hrobku, kde jsou mnozí pochováni.

V zámeckém parku o rozloze 3 ha byly četné plastiky a sošky, mj. i socha J. Nepomuckého. Když v roce 1930 navštívil Těšínsko první prezident ČSR T.G.Masaryk, v noci z 5. na 6. července 1930 zavlála na stožáru zámku státní vlajka, oznamující pobyt tohoto vzácného hosta v Hnojníku. V roce 1948 proběhly úpravy zámeckých interiérů. Do roku 1966 byl zámek sídlem MNV, Státních lesů a Výzkumného ústavu a ve zbylých prostorách byly zřízeny byty. V roce 1966 byl zámek odkoupen Státním statkem v Hnojníku za 150 000 Kč, který zde umístil své ředitelství. V prvním poschodí byla zřízena svatební síň. Nyní je zámek i park majetkem soukromé firmy a probouzí se k životu.