Obce s podobným názvem se nacházejí u nás na olomoucku – Hnojice, na lounsku v Čechách – Hnojnice, na Slovensku – Hnojné a v Haliči v Polsku – Gnojnik.
Dle starých záznamů se obec původně jmenovala Hnoynik, později Gnoynik.
Význam slova “hnojník” podle Příručky slovníku jazyka českého, díl 1., str. 897 z roku 1935-1937, znamená lidově – jáma na hnůj – (hnojiště) nebo vůz, na němž se vozí hnůj, ale také houbu bedlovitou (Coprinus) nebo brouka Scarabacidae, ovšem také nadávku : Hnojníku podlý = sprostý nádeníče.
V celé naší republice jsou četné místní názvy s koncovkou -ík, kupříkladu Javorník, Jeseník, Lipník, atd., ovšem u většiny je původ jasný.
1. verze výkladu
- V severní části obce v lesích jsou dosud rašeliniště, po nichž se zvláště v době deštů šlape jako po hnoji. Obyvatelé v dávných dobách jistě neznali slovo rašelina, pro ně to byl hnoj, slovo i dnes ještě u nás používané místo spisovného hnůj.
2. verze výkladu
- Na starých mapách a ještě i v dnešních speciálkách je poměrně velká část obce označována “Na bahnech” zvláště v místech obytných domů č. 38, 42, 85 a 90, chaty okolo č. 85 – z té části bylo vytěženo asi 1000t rašeliny Státním statkem. Nejen v této části, nýbrž i podél toku Stonávky, v místech hřiště, rostly všude ve velkém množství houby: hnojník obecný, hnojník smrdutý, hnojník inkoustový aj.
- Údajně kupci, kteří jezdili Moravskou bránou pro sůl do Wieliczky se domlouvali, že na zpáteční cestě se sejdou tam, kde roste hnojník. Byla tu řeka Stonávka k napájení koní, hospoda k občerstvení a kovárna pro okutí koní. Je dnes těžko určit, jaká byla skutečnost a příčina, která dala naší obci jméno Hnojník.