Zámek

Rodová hrobka Beessů z Chrostiny

Empírová stavba obdélníkového půdorysu se nachází na římskokatolickém hřbitově v Hnojníku, vedle farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, v blízkosti zámku .V této hrobce Beessů , postavené nejspíše až ve 2. polovině 19. století , jsou prvními pohřbenými Josef Johann Nepomuk Beess – bratr Georga III. (*9.5.1787, +27.2.1861) a jeho manželka Marie roz. Kasparek (*8.9.1809, +23.1.1887).

Koncem 19. století,v roce 1897 proběhly poslední větší stavební úpravy zámecké budovy dostavěním části II. patra. To však již byl majitelem hnojnického panství Georg IV. Beess Chrostin (*5.2.1824, +14.3.1905 , syn Georga III.), jenž se oženil se Stefanií roz. Wachtler (*12.6.1830, +26.4.1921).

Společně měli 5 synů a 2 dcery. Oba jsou taktéž pohřbeni v rodové hrobce, stejně jako všichni jejich synové:

• Clemens Beess (*2.12.1858, +25.4.1868),
• Leopold Beess (*19.1.1855, +8.11.1891),
• GeorgV. (*27.3.1848, +7.7.1930, dědic panství),
• Hans (v lit. častěji jako Johann Nepomuk, *6.8.1853 , +14.10.1930),
• Josef (*6.10. 1860, +5.2.1934, dědici panství po bratru Georgu V.).
• Poslední pohřbenou v této hrobce je manželka Josefa Beesse, Wilhelmine (*2.7.1865, +4.10.1936).

Jistou pozoruhodností je , že po boku šlechty odpočívá i dlouholetý věrný sluha Beessů z Chrostiny, pan Johann Palla (*9.1.1856, +26.3.1928).

Pokračovatelem rodové linie a majitelem velkostatku byl po smrti svého strýce Josefa Beesse, Jiří Beess „Georg VI.“, syn Johana Nepomuka a Eleonory roz. Wachtler, který se narodil 15.12.1880 ve Vídni, kde Beessové měli své „zimní sídlo“ a kam pravidelně na podzim odjížděli.

Velkostatkář Jiří Beess byl posledním členem rodu, který na hnojnickém zámku žil. Měl dva sourozence,sestru Marii Ludmilu ,nar.30.3.1882 v Hnojníku, provdanou Thun – Hohenstein a bratra Johanna Evangelistu nar. 7.6.1885. Svobodný pán Jiří Beess se poprvé oženil 6.5.1945 v Hnojníku ( ve svých 64 letech ) s doktorkou stomatologie Marií Štorchovou, nar. 18.5.1891 v České Lípě.

Beessové a zámek Hnojník po II. světové válce

Po roce 1945 byl Beessům celý majetek konfiskován a 29.8.1946 byl poslední majitel hnojnického panství odtransportován do Německa, (v rámci poválečného odsunu Němců), kde v roce 1955 zemřel. Správu zámku převzal Místní národní výbor, čímž začala doba úpadku hnojnického zámku i velkostatku. Došlo k přestavbě zámeckých interiérů převážně na kanceláře a byty.

Po roce 1948 pak byla zbylá část mobiliáře odvezena do depozitářů hradu Šternberk na Moravě, kde zůstal uložen až do roku 1999. Stejný osud potkal i zámeckou knihovnu, jejíž torzo je rozptýleno ve fondech uložených jak na Šternberku, tak především na zámku Potštát. Po druhé světové válce byla na hnojnickém zámku krátký čas uložena i tzv. Scherschnikova knihovna z Těšína, posléze rovněž evakuovaná.

V době převozu zámecké knihovny do Šternberka čítala knihovna Beessů asi 750 svazků. V roce 2000 mohli první návštěvníci vystavený mobiliář ze zámku Hnojník obdivovat při prohlídce interiérů hradu Šternberk , ( jedná se o 421 kus vystavený v 5 místnostech ) . O osudu většiny dobového zařízení zámku však nejsou známy přesnější informace, dle svědectví pamětníků byl rozkraden či rozprodán za symbolické částky. Aktem zestátnění končí více jak 200 – letá historie zámku, kdy byl hlavním sídlem hnojnické linie baronského rodu Beessů z Chrostiny.

Posledním „socialistickým vlastník“ – Státní statek n.p. v Hnojníku,využíval zamek ke správním účelům, přičemž. v 1.patře byla zřízena obřadní síň MNV. Během více než 40 let (do r. 1990) však byla prováděna jen nejnutnější údržba zámku a jeho okolí a tak docházelo k postupné devastaci. Nejtěžší období ve své historii však prožívá zámek i přilehlý park po roce 1990. Nezájem kompetentních úřadů i časté střídání „majitelů“ v posledních 10 letech zanechaly z dálky viditelné stopy.

Na závěr se zbývá ještě krátce zmínit o jedné významné události v historii zámku i obce Hnojník. Před 71 lety (5.7.1930) navštívil obec prezident Tomáš Garrigue Masaryk, aby na zámku přenocoval. Podle některých pramenů byl Johan Nepomuk Beess ( bratr majitele panství Georga V.) spolužákem T. G. M. během vysokoškolských studií.

Prozatím však i tento empírový zámek zůstává němým svědkem starých časů a pořádků, kdy Beessové z Chrostiny patřili k významným slezským šlechtickým rodům a nesmazatelně se zapsali do dějin Těšínského knížectví.