Výzva Správy CHKO Beskydy k ochraně ptactva

Prosklené plochy -  smrtelné nebezpečí pro ptáky

 Lidská činnost významně ovlivňuje  volně žijící živočichy. Jedním z ohrožujících faktorů, který souvisí s moderní výstavbou, jsou nárazy ptáků do prosklených ploch. Následkem těchto nárazů  v ČR každoročně zahyne odhadem kolem 1 milionu ptáků, v Evropě se poté jedná o až  100 milionů, v celém světě je to kolem miliardy jedinců. Ptáci narážejí do nezabezpečených prosklených  protihlukových stěn, ale stejně často také do daleko menších skleněných ploch na rodinných domcích, panelových domech, školách,  administrativních budovách, zastávkách hromadné dopravy, ale i na kůlnách, sklenících, skleněných zábradlích, prosklených balkónech aj.   Těchto úhynů stále přibývá,  protože v posledních letech roste trend velkých prosklených ploch, což je dáno mimo jiné rozvojem technických vlastností a konstrukčních množností současných okenních systémů.

Ačkoliv  existuje základní právní úprava,  která stanovuje povinnost, mj. i při výstavbě, omezovat úhyn a zraňování živočichů, jsou běžně schvalovány  projekty budov opláštěných skly, čiré výplně má i velká část zastávek hromadné dopravy.

Problematice kolizí ptáků se skly se v ČR dlouhodobě věnuje především Česká společnost ornitologická. Snaží se upozornit veřejnost na tento problém a ukazovat možná opatření. Řešení není složité - ptákům je nutné skleněnou plochu zviditelnit, zvýraznit, aby pochopili, že tudy neproletí.  Důležité je myslet na zabezpečení skleněné plochy již při samotném projektování - přičemž je nutné brát v potaz, že riziková je již skleněná plocha od velikosti 2 m2. Možných zabezpečení je celá řada, například použití poloprůhledných, broušených, pískovaných nebo potištěných skel, využít se dá také osazení pevných venkovních žaluzií apod. Pomoci mohou i záclony nebo vně umístěné sítě   Existující skleněné  plochy je možné zviditelnit také pomocí  samolepek. V praxi se ukázalo, že jedna silueta dravce na skleněné ploše je překonaný, nefunkční způsob zabezpečení. Nepohybující se silueta není pro ptáky reálnou hrozbou, jen pevným objektem, kolem kterého se snaží proletět. Lepší jsou barevně výraznější samolepky (květiny, geometrické tvary nebo jen obyčejné proužky), pro jejichž umístění platí  tzv. pravidlo dlaně, kdy se rozmezí od okraje skleněné plochy a od dalšího motivu pohybuje max. 10 cm od sebe.  Je možné použít i  speciální UV samolepky, které se opět nalepí na okno. Pro člověka jsou průsvitné, ptáci je ale vidí výrazně (neboť mají jiné spektrum vidění než člověk). UV samolepky nestíní, vypadají dobře, jejich slabinou však je, že  nevydrží trvale, ale měly by se relativně často (cca co 2 roky) obměňovat.

Smrt nárazem do skla se týká téměř všech druhů ptáků. Mezi ptačí oběti skleněných ploch patří  běžní  pěvci, například červenky, sýkory, pěnkavy, vlaštovky, kosi, drozdi,  ale i strakapoudi, hrdličky, případně dravci, jako je poštolka či krahujec.

Co dělat při nálezu zraněného ptáka? Někteří ptáci náraz do skla přežijí, ale většina utrpí otřes mozku. Ptáka po nárazu (může to být náraz nejen do skla, ale např. do jedoucího auta) poznáte podle toho, že je omráčený, schoulený, přivírá oči, nereaguje a není schopen se orientovat a odletět. V případě nálezu takto zraněného jedince je potřeba ho hlavně dostat do bezpečí, tj. dát ho nejlépe do suché krabice bez vody a potravy a kontaktovat příslušnou záchrannou stanici. Rozhodně není vhodné ho jen umístit na strom a nechat v místě nálezu, jelikož se může snadno stát obětí predátorů.

Díky iniciativě ochrany přírody byl  1. prosince 2022 schválen  dokument pro ochranu ptáků ve městech. Standard Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály, který vznikl ze spolupráce České společnosti ornitologické (ČSO) a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) nabízí řešení pro existující i nově vznikající budovy, aby jejich prosklené plochy nebyly nebezpečné pro ptáky. Jeho součástí jsou mimo jiné obecná pravidla prevence kolizí ptáků s rizikovými plochami. Zahrnuje i způsob, jak posuzovat individuální rizikovost budov.

Více o této problematice se lze dozvědět  např. zde: http://www.zelenadomacnost.com/katalog/134-Ptaci-budky-hnizda-krmitka-krmeni-ochrana-a-dalsi-Ochrana-proti-narazum-do-skel/. Dále také v publikaci Ptáci a skla, či odborné publikaci Kolize ptáků se s transparentními a reflexními plochami.

Na webu Bezpečné zastávky najdete nejen více informací, ale i cestu k jejich zabezpečení. Například Praha zahrnula podmínku bezpečnosti pro ptáky do výběrového řízení na design nových autobusových zastávek. Na ně umístila motiv s drobnými kolečky.  ČSO může jednat s výrobci skel, městy a velkými společnosti, ale na zabezpečení jednotlivých zastávek kapacity nestačí. Na rizikové zastávky na území CHKO Beskydy mohou  lidé upozornit přímo Správu CHKO Beskydy, která se  ochranou ptáků  před nárazy do skla bude dále zabývat.           (RNDr. Dana Bartošová)